Nějak se poslední dobou stává blog jen ventilem pro soukromou frustraci. Když už nevím co s tím, napíšu o tom blog…Máte nějakou frustraci? Tak šup s ní na blog!
internet
Ve většinách případů se ale – a to jistě čtenáři blogu uznají – vždy jedná o téma, které si píšící strana bere víc, než osobně. Poslední dobou se témata opakují a to svědčí o tom, že asi je něco opravdu v nepořádku. Muži řeší svoje a ženy také. Rozdíl tu ale je. Zatímco muži řeší převážně problémy politické, kulturní, finanční, mezinárodní a podobné, ženy řeší víceméně jen muže. Nacházejí stále nová a nová témata, která jim na mužích vadí. Tedy na veřejnosti vadí, v soukromí to tak být nemusí.
Ženy píšou o sexu a mužích a muži o politice a neživých věcech. Ženy, stejně tak jako muži, při čtení článků, mířících proti druhé straně souhlasně pokyvují a v duchu křičí na autora/autorku: „Jen jim to nandej!“ kdykoliv, kdy se cítí jedna strana tou druhou stranou napadena.
Ženy to vidí tak, že muži nejsou schopni citů jako je láska, porozumění, romantika, nejsou schopní naslouchat a řeší jen a jen sex a tedy sebe sami, respektive svoje potřeby. Ale o potřeby jde oběma stranám. Jen prostředek, jak se k nim dostat je stejný. Dělat to, co chce ten druhý. I když to nemusí být z opravdového přesvědčení, tak jediný, kdo na to klade důraz, ačkoliv to nedělá, je zase žena.
Když muž něco chce, chce to prostě proto, že to chce. Když něco chce žena, bývá ochotna pro to udělat i to, co nechce. Ne stále stejně ale podle situace. Tedy podle cíle, ke kterému směřuje. Klidně i bude více či méně dobře předstírat, že to, co dělá, také chce dělat. Účel světí prostředky. Tahle odvěká pravda platí na 200%.
Muž klidně dělá věci bez vazby na další věci. Žena nikdy. Respektive nikdy neudělá nic, co by si s něčím dalším nespojila. Automaticky pak předpokládá, že my muži to tak také děláme.
NEDĚLÁME TO TAK. A pokud - tak jen ve velmi, velmi malém procentu. Zpravidla ale jen proto, „aby byl klid“. To už jsem ale jinde, než kam jsem mířil.
Poslední dobou se objevují články, zaměřené na kritiku tiskovin pro muže. Prý jsou jen sexistické a orientované na mužské uspokojení tužeb. Ale ty ženské jsou přesně v tom samém duchu – jak uspokojit ženu. O tom, co si má žena chtít přát a co jí muž má dát. Plastiku prsou, nosu, liposukci...
Oč je horší pánský časopis s nahotinkami oproti ženskému časopisu s návody na to, jak být šťastná? Možná daleko problematičtější je situace, do které se dostává žena po přečtení rad, jak si život udělat podle svých představ (rozuměj „předělat muže k obrazu svému“) než muž, listující si časopisem se spoře oděnými slečnami nebo rovnou pornoobrázky.
Muž totiž na rozdíl od ženy ví, že časopis je jen časopis a v životě jej to, co viděl na obrázcích – ačkoliv by si to moc přál – nepotká. Ženy naopak to, co si přečtou, začnou vyžadovat od svých mužů. „páč to psali v Sally“ a je to prý přirozené a žena na to má nárok.
Mužům stačí jejich představivost. Ženy chtějí realitu. Když muž chce realitu od ženy podle erotického časopisu nebo filmu, je míra realizace jeho představ poplatná zcela potřebám ženy. Ne erotickým potřebám ale potřebám materiálním.
Dívky a ženy, co se prezentují v časopisech pro muže a filmech za to dostanou slušně zaplaceno. Proto to také dělají. Jestli je to baví, je zcela jiné téma. Podobně to pak funguje i v životě. Udělat to, co je adekvátní tomu, co budu chtít já. Čím větší je cíl, tím pokročilejší je i sexuální fantazie převedená do reality. Za největší motivaci je pravděpodobně možné označit sňatek. Čím je muž „přitažlivější“ (neznamená to, že je hezčí), tím jsou jeho představy víc naplněny. Po dosažení cíle se žena okamžitě vrací do „výchozí pozice“.
Takže suma-sumárum – k sexismu muže vedou ženy. Ženy se snaží muže ulovit na sex a všechno, co s tím souvisí. Protože díky sexu se muži dá prodat skoro všechno. I cihla, když jí bude držet nahá kráska. Takže nechápu, na co si některé ženy stěžují. I když vlastně není co chápat. Prostý fakt, že nechtějí být jen sexuálním objektem anebo jím jednoduše nejsou je celá pravda. Pokud muž o ženu neprojeví zájem, je sexista a prase. Když o ní zájem projeví, je zcela jistě prase a šovinista. Žena už dopředu ví, jaké prasárny s ní chce muž dělat a ví, to daleko dřív, než to toho muže vůbec napadne. Když se k ženě zachová muž jako k muži, je to špatně. Když se muž k ženě zachová jako k ženě, může z toho být harašení. A jestli žena muže provokovala záměrně nebo ne, to už rozhodne soud… A závěr?
Nechte mužům jejich erotické představy a časopisy. Jsou výrazně méně škodlivé, než Vaše ženské časopisy, které Vám tak skvěle radí (a Vy se těch rad držíte zuby nehty). A pokud není jasné, jak funguje mužský mozek, stačí se podívat - třeba tady:
http://www.serial-online.cz/vtipy-a-srandicky/rozdil-mezi-muzskym-a-zenskym-mozkem.aspx
P.S. Ještě že my chlapi máme i jiná a zásadnější témata… :-)
